Zajímavosti

14.05.2016 18:42

Už sto a pět let od velkého Kašparova přeletu

text, foto: (jjk) Už sto a pět let od velkého Kašparova přeletu
Tak čas tak letí. Ještě nedávno jsme si připomínali a oslavovali století od prvních letů a pokusů (a přeletů) prvního českého aviatika Jana Kašpara a mnohých jeho kolegů a následovníků. Ale čas běží tak rychle a neúprosně a už od památného letu Jan Kašpara z Pardubic do Prahy uplynulo v těchto dnech sto a pět let. První let provedl Jan Kašpar už 16. dubna 1910, ale do historie se zapsal především slavný přelet ze dne 13. května 1911.
Jak psal dobový tisk: „V tento den odstartoval v 6 hodin ráno, zakroužil nad letištěm a zamířil k Přelouči. Nad Kolínem dostoupil o 6. hod. 47 min výše 400 metrů, o 7. hod. 8 min.minul český Brod ve výši 250 metrů a nad Prahou se vynořil z mlhy jako úchvatný zjev zlatého ptáka o 7. hod. 21 min. Přilétnuv nad Prahu od východu, pustil se k vodárenské věži nad Libní, poznal s výše asi 800 metrů Prosek a pustil se nad Vltavu, jíž se chtěl říditi. Ale hustá mlha učinila mu orientaci nemožnou, neboť Vltava probleskovala závojem mlhy jen místy. Přeletěl proto nad viaduktem severozápadní dráhy a byl viděl z Invalidovny a Manin, přes něž zamířil k západu. Nad Hradčany poznal teprve přesně, kde jest. Jan Kašpar a jeho letadlo. Dobová pohlednice. 1911 Poznal arcibiskupský palác, Petřínské stráně, a maje Vltavu po levé ruce, spěl k jihu Letěl k Lahovicům, kdež s velkým obloukem uhnul vpravo. Ustavičně klesaje, přistál na poli zbraslavského panství nedaleko dostihové dráhy v Chuchli k údivu a zděšení pracujících tam žen v 7 hodin 45 minut.“
Veškeré lety stále byly jen v oblasti Pardubic nebo jiných měst, až 30. dubna 1911 se odvážil na delší přelet Pardubice-Chrudim a zpět. Tentokrát poprvé i se spolucestujícím, svým bratrancem Eugenem Čihákem.
Jan Kašpar se narodil v roce 1883 Pardubicích v bohaté rodině a absolvoval reálné gymnázium a po té České vysoké učení technické. Sice začal studovat stavebnictví, ale dokončil strojní inženýrství v roce 1907. Rok po té už pracoval u firmy Basse und Selve ve Vestfálsku, která kromě jiného vyráběla vzducholodě. Také Jan Kašpar svůj první let absolvoval v balonu. Ve zmíněné firmě se snažil prosadit stavbu motorového letounu, což se ovšem nesetkalo s kladnou odezvou a tak se začal poohlížet jinde. Sháněl letoun, který by byl podobný stroji bratří Wrightů. Inspirací mu byl také Louis Blériot, který na vlastním letounu přeletěl v roce 1909 kanál La Mance a tak i Jan Kašpar hodlal vyrobit vlastní letoun. Odchází tak z firmy Basse und Selve za svým bratrancem Evženem Čihákem do mladoboleslavské automobilky Laurin&Klement. Ani tam se dlouho nezdrží a odchází pracovat sám na letounu a motoru vlastní konstrukce. Ale to se mu příliš nedařilo. Nedařilo se mu sladit výkon motoru v poměru k váze letadla a tak pokusy k ničemu výraznému nevedly. Rozhodl se tedy odjet do Francie, kde si pořídil letoun Blériot XI. 76 s motorem Anzani. Od 12.dubna 1910, kdy s letounem zkusil v Pardubicích dva skoky přístroj testoval a 16.dubna 1910 jako první Čech v dějinách opravdu vzlétl. Po dvou měsíčním tréninku 16. června 1910 absolvoval úspěšně pilotní zkoušku a následně 19. června 1910 uskutečnil první veřejný vzlet v Pardubicích. Po té následoval druhý 3. července 1910 v Hradci Králové a pak už létal po všech koutech Čech a Moravy a letoun předváděl na veřejných produkcích. V následujícím roce 30. dubna 1911 absolvoval první navigační (či přespolní, nebo orientační) přelet u nás, což byl přípravný let na slavnou cestu z Pardubic do Prahy, kterou také 13. května 1911 absolvoval. Možnou motivací ke slavnému letu byla mimo jiné soutěž vyhlášená pardubickým aviatickým družstvem o finanční prémii za dlouhý přelet. Jan Kašpar tak 13.května 1911 brzy ráno několikrát obletěl pardubické letiště a v 6 hodin a 13 minut se vydal do Prahy. Neměl žádnou navigaci a řídil se podle kolejí, silnic a řeky v 7 hodin a 45 minut, po 120 kilometrů dlouhém letu přistál na travnatém pažitu chuchelského závodiště (Letoun Blériot XI byl 7 metrů dlouhý, 2,5 metru vysoký, s rozpětím křídel 7,8 metru).
A ten rok také 6. prosince 1911 byl opět první, kdo vykonal let s pasažérem a to tentokrát z Mělníka do Prahy. V roce 1913 Jan Kašpar svůj Blériot daroval Technického muzea království Českého, nyní Národního technického muzea, kde byl pověšen doprostřed dopravní haly. A k vidění opět bude po dokončení rekonstrukce NTM, která právě probíhá. Bohužel úmrtí Kašparova otce (štědrého jeho mecenáše) Janovi ukončilo i aktivní leteckou kariéru, ač na létání nezanevřel. Nedostatek finančních prostředků, ale hlavně nutnost se starat o rodinný majetek tak z Jana Kašpara udělaly nejprve státního úředníka a později obchodníka se dřevem a letcem byl už jen jako fanda a nikoli jako bezmezný propagátor letectví, protože se mu na tyto aktivity nedostávalo času. Většího rozmachu letectví se bohužel Jan Kašpar nedožil, protože zemřel v pouhých čtyřiačtyřiceti letech 2. března 1927.
text, foto: (jjk)
[foto:replika letounu Blériot XI., letiště Kunětice, pilot Peter Mára] 
Zdroj: www.ntm.cz
 [Věnováno mé přítelkyni, která de facto jako inspirace stála za vznikem Magazínu Letiště ČR a díky níž i celý tento projekt existuje, a která se ze své vážné nemoci pomalu vrací zpět a světa běh a nejen ten letecký znovu objevuje, (jjk)] )]  
  
 
 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama