Zajímavosti

28.12.2018 14:35

Třicetiny, kterých se L-610 nedožil…i když vlastně dožil

text, foto: (jjk) Třicetiny, kterých se L-610 nedožil…i když vlastně dožil

Dne 28. prosince 1988 se z kunovického (uherskohradišťského) letiště poprvé do vzduchu vznesl největší dopravní letoun čistě tuzemské konstrukce Let L-610 OK-130 (cn X01). Letoun s továrními piloty Františkem Srncem a Stanislavem Sklenářem se ze vzletové a přistávací dráhy odpoutal ve 14,35 hodin a přistál ve 14,54 hodin. Osud bohužel tomuto letounu nepřál a jeho vývoj byl po dlouhých šestnácti letech ukončen, aniž by pustil prototypové stadium a rozpracované sériové letouny byly sešrotovány. Některé vyrobené stroje alespoň měly to štěstí, že skončily jako vystavené exponáty.

Stroj v továrně Let Kunovice vznikal od počátku osmdesátých let a byl následovníkem letounu L-410 Turbolet. Původně požadavek vzešel od letecké společnosti Aeroflot na vývoj a výrobu letounu proto čtyřicet cestujících, a to na základě zkušeností z provozováním L-410 pro devatenáct pasažérů. První maketu představila továrna v roce 1981 ve dvoumotorové variantě a plánovanými novými motory Walter (Motorlet) M602. Ale, protože se vývoj těchto motorů z mnoha důvodů protahoval, došlo na čtyřmotorovou variantu s motory Walter M601, které byly už vyzkoušené, používané a sériově vyráběné pro letadla L-410. Takže v měřítku 1:1 byla představena odborné komisi představena čtyřmotorová varianta. Vlastně se mělo jednat o jakýsi mezistupeň s tím, že bude realizována čtyřmotorová verze a posléze s novými motory i dvoumotorová. Tato varianta byla i prezentována mimo jiné na stránkách časopisu Letectví + kosmonautika. Ale ač se čtyřmotorová verze rozpracovala do poměrně velkých detailů a postoupila ke konečné realizaci, byla v roce 1985 tato varianta zamítnuta a ústřední orgány rozhodly v pokračování dvoumotorové verze. Tím se ovšem vývoj dvoumotorové verze L-610 pozdržel o čtyři roky a už v té chvíli se dostal do časového a vývojového handicapu proti, tehdy jedinému konkurentovi,  Aérospatiale/Alenia ATR-42, který absolvoval svůj první prototypový let 16. srpna 1984 a k zákazníkům první stroje zamířily 3. prosince 1985. Tímto zdržením došlo k tomu, že vzlet prototypu L-610 byl plánován až na polovinu roku 1987. Nakonec však prvnímu letu došlo ještě o rok později 28. prosince 1988.
Sice byly vyrobeny tři létající prototypy a dva na statické zkoušky, ale v Sovětském svazu se měnila politická situace a největší potencionální zákazník už nejevil velký zájem o tento letoun. Stejně tak tomu bylo i v ostatních zemích bývalého tzv.východního bloku, respektive v zemích zaniklé Rady vzájemné hospodářské pomoci. Takže došlo na jednání se společností General Electric o zástavbě amerických motorů, aby měl stroj možnost proniknout i na západní trhy. Po typu L-610M s motory Walter M602 tak vznikl i letoun L-610G s motory General Electric CT7-9D.
Původně se očekávalo ukončení zkoušek a certifikace L-610M v roce 1994 s tím, že zákazníkům začne být stroj dodáván v roce 1995 a v případě L-610G o něco později. L-610G nakonec poprvé letěl v roce 1997. To však už bylo v době, kdy se začínal dostávat do potíží i výrobní závod. Neuváženě byla v roce 1998 vybrána jako partner americká firma Ayres Corporation vyrábějící převážně zemědělská letadla, která už tehdy měla sama velmi vážné ekonomické potíže a v roce 2001 se ocitla v insolvenci a v roce 2002 zkrachovala. Když firma Ayres vstoupila v roce 1998 do společnosti Let, přejmenovala L-610G na Ayres 7000 a vypouštěla zprávy o zaručeném obchodu s nějakým zákazníkem. Až nakonec L-610G/Ayres 7000 (cn 970301) odletěl 24.června 2000 do americké Albany, kde byl odstaven (a stojí tam dodnes). To byl i konec účinkování krachující firmy Ayres v Letu Kunovice. Let Kunovice sice po té koupil Moravan Otrokovice, ale ani spojení obou leteckých firem nakonec nevedlo k úspěchu a zkrachovaly firmy obě.
V roce 2001 sice firma deklarovala zájem v pokračování projektu, ale pod tlakem událostí a vlastních existenčních potíží s certifikací L-610 nikam nepokročila. Letecké závody a.s. (jak se nově podnik jmenoval) však v roce 2004 zkrachovaly (a Moravan a.s. je následoval o rok později). Tím prakticky vývoj tohoto letounu skončil. Nový majitel, který vykoupil společnost z konkurzu, se soustředil na obnovení výroby osvědčeného stroje L-410 a definitivní konec projektu L-610 byl rok 2006, kdy bylo rozhodnuto o odepsání a zničení výrobních přípravků a rozpracovaných čtrnácti letounů určených k sériové výrobě.
Z osmi prototypů a necelé patnáctky rozpracovaných strojů se podařilo přece jenom něco zachránit. První prototyp L-610M (cn X01, OK-130 / OK-TZB), který letěl poprvé 28.prosince 1988 je dnes vystaven ve firmě Kovostell Staré Město. Druhý a čtvrtý prototyp (cn X02 a X04) byly zničeny při lámacích a únavových zkouškách. Třetí prototyp L-610M (cn X03, OK-132 / OK-024 / OK-UZB), který letěl poprvé 8.září 1989 je dnes vystaven v Leteckém muzeu Koněšín, pátý prototyp (cn X05, OK-134 / OK-WZC / 0005) využívaný posléze vojenským letectvem se dostal do vzduchu poprvé 8.března 1990 a dnes je v Leteckém muzeu Kunovice. V kunovickém muzeu je i šestý prototyp (cn.910101, OK-136 / OK-WZA). Sedmý prototyp už byl vybaven motory GE, takže byl označen L-610G (cn.920102, OK-136 / OK-XZA) letěl poprvé 18.prosince 1992 a dnes je v areálu společnosti Aircraft Industries, a.s. Kunovice, jak se dnes firma Let jmenuje. Osmý prototyp měl však nešťastný osud. Let L-610G (cn.970301, OK-CZD) letěl poprvé 13.května 1997, o rok později však přišel o své jméno a byl změněn na Ayres 7000 a nakonec byl přeletěn 24.června 2000 do americké Albany, stal se součástí konkurzní podstaty krachující firmy Ayres a osmnáct let už podléhá povětrnostním vlivům.
Z dalších čtrnácti rozpracovaných strojů (respektive sedmnácti) typů L-610/610M/610G/610GE se nakonec podařilo zachránit pouhé dva trupy L-610GE (cn 970 309), který je dnes v Leteckém Muzeu Kunovice a L-610GE (cn 970 401), který je v areálu firmy Craemer Industrial v Liptovském Mikuláši.
text, foto: (jjk)
 

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama