Zajímavosti

25.02.2019 10:00

Století od doktora Kabeše do Vodochod

text, foto: (jjk) Století od doktora Kabeše do Vodochod
Letectví v Českých zemích začalo kráčet drobnými pionýrskými krůčky už před takzvanou „Velkou válkou“, v prvním desetiletí dvacátého století. Ale velký rozvoj zaznamenalo letectví právě až během války. A pak samozřejmě po ní, protože bylo možné v mírových dobách zúročit mnohé zkušenosti načerpané v bojovém nasazení, ale vůbec z celého válečného provozu letadel, a tak bylo v poválečném období na čem stavět. V Československu tak prakticky hned po vzniku samostatného státu začaly vznikat firmy vyrábějící letadla, nebo už firmy existující, se na letecký vývoj a výrobu začaly orientovat. U vzniku letecké továrny, která dnes sídlí na katastrálním území obce Odolena Voda a slaví v těchto dnech stoleté narozeniny, stál v roce 1919 pražský advokát Vladimír Kabeš. Továrna Aero byla zřízena 11. ledna 1919 a k registraci v Obchodním rejstříku došlo 25. února 1919.
Z dobového tisku můžeme číst, že majitel továrny Aero JUDr.Vladimír Kabeš, je z pražské advokátské rodiny (narodil se v roce 1886) a ačkoliv sám právník, má hluboké znalosti technické. Láska k technice přivedla jej k tomu, aby jí věnoval celý svůj život, píše tehdejší tisk. Již na počátku tohoto století (myšleno v onom tisku samozřejmě dvacátého) jezdíval na jednom z oněch tehdejších motocyklů, s nimiž bylo jen trápení. Záhy také se naučil jezdit s automobilem a dodnes při svých cestách řídí sám. Zájem o letectví přivedl jej ihned po skončení války k založení továrny na stavbu aeroplánů. Byla to prvá naše letecká továrna a byl jí dán základ k našemu, ve světě již proslulému leteckému průmyslu. Začínalo se v Holešovicích se sedmi lidmi. Dnes jsou konstrukční kanceláře továrny ve Vysočanech plné znamenitých odborníků. Už druhý typ továrny (A.2) byl vlastní konstrukcí. Továrna zahájila první pravidelnou leteckou linku u nás. Byla soukromá a létalo se na trati Praha - Mariánské Lázně (Marienbad). Výrobky továrny za vedení Dr.Kabeše získaly si záhy proslulost i v cizině a docílily celou řadu světových rekordů. Požadavky náročnější klientely vynutily si změnu výrobního programu, a proto byly postaveny vozy Aero 30 a později Aero 50.
Dr.Kabeš své továrně věnuje všechen svůj čas. Práci mu usnadňují jeho mimořádné technické znalosti. Rád kouří. Je nadaným hudebníkem (s houslemi dosáhl virtuosní dokonalosti). Společnosti se nevyhýbá, ale cítí odpor k okázalostem. Je laskavým šéfem svých zaměstnanců. Tolik tedy citát z prvorepublikového periodika.  
Ano tedy, dne 11. ledna 1919 byla podepsána předběžná dohoda zřizující novou společnost s ručením omezeným a za datum založení lze považovat datum registrace v Obchodním rejstříku, tedy 25. února 1919. Po zahájení oprav dovážených letadel, nebo těch, které „podědilo“ Československo po zaniknuvším Rakousku-Uhersku, byl postaven první prototyp letounu Aero A.1, což byl vlastně upravený a mírně modernizovaný letoun Hansa-Brandenburg B.I. Tento stroj objednala krátce na to i československá armáda prostřednictvím ministerstva obrany, a tak byla v Kabešově Aeru zahájena sériová výroba. Postupně se v Aeru začaly vyvíjet nové stroje a hala paláce na holešovickém výstavišti už nestačila, a tak bylo nutné přesunout výrobu do nového závodu ve Vysočanech. Ve Vysočanech také vznikly nové letouny Aero A.11 a A.12. Kabešova továrna Aero se stala díky svým výsledkům a schopnosti od vývoje po výrobu operativně produkovat nové stroje ve velkých sériích, i hlavním dodavatelem Ministerstva obrany a Ministerstva veřejných prací. Letecká firma doktora Kabeše začala získávat i zakázky ze zahraničí a prvním bylo Finsko.
Během první republiky továrna Aero zasáhla prakticky do všech sfér letectví. Vyráběla bojové letouny, dopravní letadla, první dvoumotorové letouny, ale i hydroplány.
Vyráběla i licenční dvoumotorové bombardéry, jako byl francouzský stroj z produkce Marcela Blocha a sovětský SB-2.
Továrna nezastavila produkci ani za německé okupace, protože se zde vyráběly letouny pro německou Luftwaffe (například Focke-Wulf Fw-189 a Siebel Si-204). A na to navázala (už znárodněná) firma i po válce, kdy letadla nejen opravovala, modifikovala německé typy letadel, ale i vyráběla vlastní konstrukce, jako například Aero Ae-45. V roce 1953 byla v katastru obce Odolena Voda vybudována nová továrna, zvětšeno i letiště, prodloužena zpevněná dráha, aby bylo možné vyrábět i proudová letadla. Výroba se zaměřila jak na velkosériovou licenční výrobu letounu MiG-15 (a posléze MiG-19 a MiG-21), ale i na program proudových cvičných letounů L-29 Delfín a L-39 Albatros.
Slavný L-29 Delfin byl vyvíjen v padesátých letech, do vzduchu se dostal poprvé v roce 1959 a v roce 1961 zvítězil v Sovětském svazu v porovnávacích zkouškách tří různých prototypů a byl vyhlášen nejvhodnějším cvičným letounem zemí východního bloku. V šedesátých letech pak došlo na další generaci cvičného stroje a světlo světa tak spatřil L-39 Albatros, který poprvé vzlétl v roce 1968. Jeho výroba pokračovala vlastně až do začátku devadesátých let a vznikly i modifikace L-139, respektive L-59. V devadesátých letech také začal vývoj malého dopravního letounu L-270, respektive Ae-270, ale tento nadějný letoun nakonec zůstal jen v podobě několika prototypů a sériové výroby se už nedočkal a celý projekt skončil v roce 2008.
Firma Aero se potýkala s mnohými ekonomickými problémy a došlo k několika změnám vlastníka, ale i přesto se podařilo vyvinout a vyrobit zcela nový stroj L-159 ALCA, který byl představen 12.června 1997 a o dva měsíce později byl i ve vzduchu. České vojenské letectvo obdrželo 72 kusů L-159, ale nakonec jich upotřebilo jen 24 a zbylé jsou uskladněny.
V roce 2009 došlo k podpisu smlouvy na nákup čtyř transportních letounů CASA-295M z nichž jeden byl vyměněn za pět letounů L-159 z nichž budou tři ve verzi L-159A a dva ve cvičné verzi L-159T1. Ale ve Španělsku putovaly do skladu, odkud se po několika letech opět tyto stroje po částech vrátily. Nakonec se ovšem stroje L-159 prodat podařilo. A tak dnes slouží tyto stroje nejen ve vojenském letectvu Iráku, kde se zapojily i do bojů s tzv. Islámským státem, tak i v americké firmě Draken International, která se specializuje na výcvik vojenských pilotů. Došlo i na vývoj nové generace letounu L-39 Albatros. A tak se od roku 2014 pracovalo souběžně na modernizaci L-39, který obdržel pouze nový motor Williams International Fj44-4A a prošel několika dalšími úpravami na verzi Aero L-39CW a na zcela novém letounu L-39NG. Stroje L-39CW jsou určeny těm zákazníkům, kteří už Albatrosy používají a potřebují je opatřit novými motory. A nový L-39NG se představil na podzim ve statické ukázce a 22.prosince 2018 absolvoval první let. Prvními zákazníky letounu jsou vojenské letectvo Senegalu, portugalská firma SkyTech, americká společnost RWS a LOM Praha, tedy Centrum leteckého výcviku v Pardubicích.
Mezi tím se stala hlavním partnerem firmy americká společnost Sikorsky Aircraft pro kterou Aero vyrábělo díly vrtulníků Sikorsky S-76. Tato spolupráce skončila na přelomu let 2018 a 2019, kdy firma Lockheed Martin, která společnost Sikorski převzala, rozhodla výrobu přenést do Spojených států amerických.
Aero dále spolupracuje s firmou Alenia Aeronautica, pro kterou vyrábí centroplány transportního letounu C-27 Spartan. V roce 2008 byla zahájena výroba podsestav dveří Embraer 170/190 pro firmu Latecoere, spolupracuje na projektu Embreru transportního letounu a také s firmou Bombardier v programu CSeries, který nedávno převzal Airbus (Airbus A220).
text, foto: (jjk)
 
 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama